close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2008

*Totální Kec*

23. listopadu 2008 v 17:52 | Vell |  Když se musim vypsat..
Ahoj,takže jsem se rozhodla sem napsat zas ňákej ten nudnej kec,abyste věděli,jak to se mnou vypadá...Takže dneska byl zas nejnudnější den na světěxD Byla jsem běhat v prokopáku(nudaa),pak jsem se učila a pak ještě učilaxD Jediná dobrá zpráva je,že už mám kredit,takže mi můžete psát a já vám taky xD Jó a taky sem vlastně konečně dopsala článek psanej mnou za mojí kamarádku Anču NiklovečkovouxD Asi je to celkem nuda... Ale bavilo mě to psát. Taky musim pořád dokola poslouchat Amy Mcdonald. Je fákt nejlepší a jestli jí neznáte,tak si jí OKAMŽITĚ poslechněte!!! Její nejlepší písnička This Is The Life... A víte že Green Day vydali *Konečně* nové CDko? Mám ho doma,ale nemůžu si vzpomenout jak se jmenuje xD No jinak asi nic novýho... Jenom že mám nový kozačky xD Mějte se hezky... PápáxD

(Tento článek věnuju Adrianě Kokaislové xD & Pavle Němečkové)


Mejdan v Las Vegas ke shlédnutí

21. listopadu 2008 v 20:08 | Velli |  Filmy ke shlédnutí;)
Mejdan v Las Vegas ke shlédnutí;)Sice celkem malej,ale v lepší kvalitě;)Líbil?:-*****

Stup up 2 ke shlédnutí

21. listopadu 2008 v 20:06 | Vell |  Filmy ke shlédnutí;)
ke shlédnutí..Líbil?:-**

Bobule ke shlédnutí

21. listopadu 2008 v 20:04 | Vell |  Filmy ke shlédnutí;)
Takže vám sem dávám film BOBULE ke shlédnutí!!! Přeju vám krásné podívání a prosím vás moc pište jak se vám to líbilo a co sem mám přidávat...Pá:-**

Budou filmy online;)

21. listopadu 2008 v 20:01 | Eva |  Filmy ke shlédnutí;)
Takže jste mě strášně moc lidí prosili,abych sem dávala filmy(podobně jako jsem sem dala mamma miu).Takže proč ne?:D Jo a mě fakt fungujou,takže jestli vám ne,tak se omlouvám,ale nenadávejte mi xD Jo a taky pište třeba jaký filmy sem mám dávat atd...Jo zvláštní pozdrav pro Pavlu;):-*

Vrátim se:D

18. listopadu 2008 v 19:51 | Vell |  Když se musim vypsat..
Tákže jak jste si už jistě všimly,na tento blog jsem momentálně jaksi zanevřela xD Ale nebojte,až budu mít náladu,tak sem něco určitě hodim xD Jinak teda já s blogem zatim umíráme,ale povšiměte si slova ZATÍM xD A mám tady speciální pozdrav pro Áju a Niky,moje dvě kámošky,které sem neúnavně chodí a mají zájem o tenhle blog(asi jako jedinéx)...Takže se zatim mějte;)Vaše
Velli:***

Římské umění

2. listopadu 2008 v 12:50 | Vell |  Referáty..
Římské umění

Malířství


se uplatňovalo zejména na stěnách římských budov, které byly dekorovány, členěny malbou a štukem. Podle významného naleziště v Pompejích bylo římské malířství rozděleno do čtyř stylů: 1. styl (období republiky) je helénský, vyskytují se převážně architekt. malby a podlahové mozaiky (například Bitva Alexandrova). Ve 2. stylu (pozdně republikánská doba) vzniklo vlastní římské iluzivní malířství, které rozšiřovalo prostor. Ve 3. stylu (doba císaře Augusta) převládají egyptské motivy. 4. pompejský dekorativní(zdobný) styl vytváří zejména iluzivní architektury.


Sochařství
Chrámy a soukromé paláce byly kryty zejména loupežemi umění v kulturně vyspělejších zemích při výbojích římských vojsk. Mezery vyplňovaly kopie klasických řeckých děl, které prováděli řečtí umělci. Vlastním přínosem římských soch byly sochy Římanů v tógách a brnění jako výraz rostoucího sebevědomí. V římské plastice jinak dominoval reliéf až do pozdní antiky. Ve 3. století dosáhlo vrcholu římské portrétní umění. Za císaře Augusta došlo k novému rozkvětu kamenosochařství.


Architektura


K významným stavbám Říma patří velká aréna pro gladiátorské zápasy "colosseum". Také se stavěly vítězné oblouky na počest nějaké významné události(např. Titův oblouk). K významným chrámům patří například Pantheon s kruhovou kopulí. Na rozdíl od řeckých chrámů, které byly určeny na pohledy zvenčí ( sloupy), tento chrám je hlavně určen pro pohledy zevnitř na kopuli. Velké dílo je například akvadukt, což jsou přívodní vodovody na sloupech.


Umění Renesance

2. listopadu 2008 v 12:49 | Velli |  Referáty..

Renesance


Architekruta

Renesanční stavby již nemají směřovat k tomu, co člověka přesahuje, ale mají navozovat pocity klidu a sebejistoty. Cílem stavitelů je vytvářet prostředí pro příjemný a pohodlný život. Převládá harmonie tvarů a rozměrů, proti gotické vertikalitě nastupuje klidná vodorovná linie. Používá se přísných pravoúhlých útvarů, základními tvary jsou krychle a koule.
Důležitým stavebním materiálem je malta, které se neužívá už jen jako pojiva, ale i na omítky. Fasády jsou hladké, nečlenité, oživené novým prvkem - sgrafitem. Nejčastějším typem je sgrafito psaníčkové, jiným typem je sgrafito figurální. Někdy jsou fasády malované, oblíbená je iluzivní malba chiaroscuro. Interiéry se spíše než nástěnnými malbami zdobí štukováním, nejprve bílým, později i tónovaným a zlatým.

Z antiky jsou přejímány sloupové řády, staví se arkády - řady oblouků na svislých podporách (sloupech a pilířích), často stupňovitě postavené v několika podlažích nad sebou. Oblouk bývá plasticky orámovaný (archivolta). V arkádách a zábradlích se objevuje kuželková balustráda. Návaznost na chrámovou architekturu starověkého Řecka je zřetelná na průčelí staveb, které mají předsunutou vstupní část budovy se sloupy a trojúhelníkovým štítem (tzv. portikus). Oblíbeným prvkem je atika - nízká zeď nad římsou, zdobená sochami, vázami… V renesančním období definitivně končí éra hradů. I šlechta chce žít pohodlně, a proto si staví na venkově zámky (v Čechách např. Litomyšl, Bučovice, Nelahozeves, z gotického hradu je na pohodlný renesanční zámek přestavěn Český Krumlov) a ve městech paláce. Dodnes v renesanční podobě zachovaný Schwarzenberský palác v Praze s bohatou sgrafitovou výzdobou je z poloviny 16. století. U zámků a paláců se zakládají italské zahrady s fontánami a sochami, na svažitých terénech s vodními kaskádami a schodišti s balustrádami. Staví se letohrádky, jízdárny a míčovny. Reprezentativní stavbou české renesanční architektury je letohrádek královny Anny na Pražském hradě (Belveder). Letohrádek Hvězda na Bílé hoře v Praze vznikl na zajímavém šesticípém půdorysu.
Nejtypičtější českou renesanční stavební památkou je měšťanský dům. Dochovalé renesanční domy často se sloupovými podloubími a fasádami zdobenými sgrafity najdeme např. v Telči, ve Slavonicích, Táboře, Prachaticích, Sušici a také v Praze, známý je např. dům Minuta na Staroměstském náměstí. Štíty renesančních domů mívají ostře vykrajovaný obrys, někdy v podobě zdrobnělého opevňovacího prvku, např. cimbuří. Jindy jsou štíty zakončeny obloučkově. V té době má již každé město svou radnici a staví se městské věže, z nichž se troubilo na poplach při nebezpečí požáru.



Sochařství:
Hlavním cílem byla volná socha; byly znovu oživeny starší formy, zejm. jezdecký pomník a náhrobní monumentální památník. Vedle kamene (zejm. mramor) užíván bronz i terakota.
Vlivem zachovaných antických soch se sochařství stalo prvním uměním, kde došlo ke změnám směrem k renesančnímu pojetí. Objevují se od antiky poprvé volně stojící sochy. Umělci dokáží úspěšně vyjádřit dramatičnost scény (ve středověkém umění neznáme) expresivním zobrazením emocí v obličeji, gesty či zřasenou drapérií. Velkou výzvou se pro renesanční sochaře staly jezdecké sochy. Dále je navazováno na portrétní sochařství císařského Říma - objevují se busty význačných osobnost.
Sochaři v renesanci nevytváří sochy jen jako součást výzdoby nějaké stavby nebo náhrobku, ale jejich tvorba se obohacuje o volnou plastiku. K dosažení svých cílů prohlubovali své znalosti z oblasti anatomie. Ve vrcholné renesanci se umělci kromě realistického ztvárnění snaží o hmotné zachycení a zobrazení tělesné a duševní krásy, či psychických a duchovních hodnot ve svém díle.

Malířství:
Renesanční malířství na rozdíl od architektury a sochařství nenašlo v antice předlohu, a proto muselo vytvořit vlastní soubor hodnot. Pro rozvoj malířských technik měl zásadní význam vynález olejové barvy a malby na plátno koncem renesance. Dále se uplatnilo studium a znalost perspektivy, anatomie, optiky a hledání nových tvarů experimentální kresbou. Novým směrem se stává realismus, který objevuje krásu přírody a stává se základem pozdějšího krajinářství. Důležitým rysem renesančního malířství je snaha o zachovávání schématu tří obrazových plánů (popředí, pozadí a středu). Humanistické zaměření v umění se projevilo ve vytvoření realistického portrétu zaměřeného na co nejmožnější vystižení reálné podoby (s připouštěnou mírnou idealizací). Maleb v interiérech se zpočátku používalo omezeně, zato venkovní fasády byly bohatě zdobeny sgrafitem. V interiérech se spíše používalo štukové plastiky (Hvězda, Bučovice, Kratochvíle). Renesanční malbu k nám zpočátku přinášeli němečtí malíři, k nimž se záhy přidali i malíři italští. Přesto gotická malba přečkala dlouho do pokročilého 16. století. Z rané renesanční doby pochází řada deskových maleb, na které působil zpočátku bavorský vliv, později v, třetím desetiletí, byl nahrazován vlivem saským. Vynikajícím dílem z této doby je deska Madony z Poleně u Klatov, namalovaná před rokem 1520. Jihoněmecký vliv je možné sledovat na deskách Poslední večeře. Nastávající 17. století je ve znamení přechodu k malbě na plátno. Šlechta buduje na svých rezidencích rozsáhlé portrétní galérie. K nejznámějším patří rožmberská v Českém Krumlově, lobkovická v Roudnici.Moravská renesanční malba našla středisko zpočátku v Brně, kde se koncentrovali malíři jihoněmecké malby, odtud se později přenesla společně s nizozemským vlivem i do
Olomouce.

Gwen Stefani

2. listopadu 2008 v 12:47 | Vell |  Referáty..
GWEN STEFANI
Gwen Stefani je poplulární popová zpěvačka,která svojí hudební kariéru začínala ve skupině No Doubt. Ta se v roce 1995 proslavila díky albu Tragic Kingdom. Popularita skupiny klesla s jejich třetím albem Return to Saturn,které bylo vydané v roce 2000. Po tomhle neúspěchu se skupina rozpadla a Gwen se dala na sólovou dráhu. Její první album se jmenovalo Love.Angel.Music.Baby, které bylo vydané v roce 2004. Bylo inspirované zejména hudbou z 80. let a vzbudilo na veřejnosti velký úspěch s více jak sedmi miliony prodaných kopií. Třetí píseň tohoto alba, která se jmenuje,,Hollaback Girl" se stala v Americe nejprodávanější písní na internetu, protože Gwen vlastně prodává své písně i přes internet. Její druhé sólové album ,,The Swee Escape" které se vydalo 2006 v roce s halvním singlem ,,Wind It Up" jí vyneslo velký úspěch na celém světě. Na tomhle albu se podílela i její stará skupina No Doubt,která jí celkově pomáhala. Prodalo se více než 30 milionů alb. Gwen si skládá většinu svých písniček sama.Jinak je Gwen známá i jako módní návrhářka se svou značkou L.A.M.B.,která se rozjela v roce 2005. V roce 2002 si Gwen vzala britsko-indického muzikanta Gavina Dosedala. Mají spolu syna Kongstona, který se narodil v roce 2006. Gwen bude letos čtyřicet let.

Bedřich Smetana

2. listopadu 2008 v 12:47 | Vell |  Referáty..
Bedřich Smetana
2.3.1824 (Litomyšl) - 12.5.1884 (Praha)
Bedřich Smetana byl významným českým hudebním skladatelem, dnes známým nejvíce svým cyklem symfonických básní Má vlast a operami Prodaná nevěsta a Libuše. Jeho skladby vznikaly v období romantismu.
Bedřich Smetana se narodil roku 1824 v rodině sládka zámeckého pivovaru Františka Smetany a Barbory jako jejich 11.dítě a zároveň první syn. Již od 4 let se na přání svého otce věnoval hudbě, učil se hrát na housle a později na klavír. Studoval v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Plzni. Na studiích se seznámil s Karlem Havlíčkem Borovským, s kterým se scházel až do jeho smrti. V Praze byl žákem slepého Josefa Proksche, u něhož studoval kompozici i virtuózní hru na klavír. Při tom se sám živil jako učitel hudby a začíná i komponovat svoje první skladby. Měl velký talent. V období studia měl Bedřich Smetana roztržky s otcem, který hudbu amatérsky podporoval, ale jako profesi ji odsuzoval, proto ho v ní ani finančně nepodporoval. V jeho snažení ho podporoval i známý maďarský skladatel Ferenc Liszt.

V roce 1848 založil hudební ústav, kde vyučoval hře na klavír. V této době se seznamuje s Kateřinou Kolářovou, která se stala roku 1849 jeho ženou, s níž má čtyři dcery (tři zemřely).
I když věděl, kterých cílů chce v hudbě dosáhnout, musel přesto v padesátých letech z existenčních důvodů opustit vlast a živit se koncertní a pedagogickou prací ve Švédsku - v Göteborgu. Tam stráví pět let a stihne tam uspořádat 69 koncertů klasické hudby a také komponuje. Když byl Smetana ve Švédsku, jeho rodinu postihuje neštěstí. Například jeho dcera Žofie onemocní spálou, na niž již zemřela jeho další dcera Bedřiška. Žofie se nakonec vyléčí.
Smetana se potom vrací ze Švédska, aby pracoval ve prospěch českého umění. Bohužel při návratu do Čech mu umírá jeho žena Kateřina.
V Čechách často potom pobýval v Obříství, kde se roku 1860 oženil podruhé - S Barborou ("Betty") Ferdinandovou . V té době se potýkal s finančními problémy. Potom nastává konečně jeho úspěšné období.

R.1863 se stává sbormistrem Hlaholu, řídí hudební školu, od roku 1866 je dirigentem opery v Prozatímním divadle v Praze. Organizuje český hudební život činností v Umělecké besedě i hudebně kritickou prací. Svými operami Braniboři v Čechách a zejména Prodanou nevěstou na libreto Karla Sabiny dosáhl skutečného ideálu české národní hudby, který pak cílevědomě rozšiřoval do dalších oblastí kompozičního umění.
Jeho České tance pro klavír, stylizace klavírních polek jako nejtypičtějšího projevu české tvořivosti, dua pro housle a klavír Z domoviny, kvartet Z mého života, sbory Věno, Rolnická, Píseň na moři a další jsou díla, jež vývoj české hudby směrovala k pozitivním národním hodnotám. Bedřich Smetana se snaží všemi prostředky sloužit národnímu životu a umění.
Opery: Dalibor, Dvě vdovy, Libuše, Hubička, Tajemství, Čertova stěna se staly typem české melodiky, na niž navazovali další skladatelé včetně Antonína Dvořáka. Vrcholem Smetanovy operní tvorby byla nejen Prodaná nevěsta, jež skladateli v roce 1892 na světové výstavě ve Vídni zajistila světovou slávu, ale též Libuše, určená ke slavnostnímu otevření Národního divadla v roce 1881. Význam opery pro život národa byl mimořádný: pověst o Libuši a její věštba, že "český národ všechny pekla hrůzy slavně překoná", se stala božským přáním celé vlasti.
Druhým jedinečným dílem Smetanovy tvorby je již zmíněná Má vlast. Symfonická báseň Má vlast je složená ze 6 symfonických básní: Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Byla poprvé souborně provedena 5.11.1882 v Praze na Žofíně. Autor zde oživil slávu českého mýtu i historie (Vyšehrad, Šárka, Tábor), krásu české přírody a života (Vltava, Z českých luhů a hájů), v Blaníku pak povýšil husitskou tradici. Má vlast v kritických chvílích národa sehrála nezastupitelnou úlohu, když duchovně stmelovala české lidi a posilovala jejich vůli k odporu.

Bedřich Smetana v létě roku 1874 přestal slyšet na pravé ucho a na podzim ohluchl úplně. Poté se v roce 1874 stěhuje na samotu do myslivny v Jabkenicích, kde dožíval svůj smutný a tolika bolestmi prostoupený život u své dcery Žofie. Přesto v absolutní hluchotě, jež mu byla údělem na posledních deset let života, tvořil svá vrcholná díla (cyklus Má vlast, opery: Hubička, Tajemství, Čertova stěna, klavírní cykly: Sny, České tance).
Chvíle, kdy mohl komponovat, aniž by trpěl prudkými bolestmi, byly stále řidší. Když se jeho zdravotní stav náhle zhoršil, Smetana byl převezen 20.dubna 1884 do Prahy, kde dožil svůj život v ústavu pro choromyslné v Praze. Zemřel 12.května 1884 a byl pochován na Vyšehradském hřbitově. Na stavbě Národního divadla řekl větu :
"V hudbě je život Čechů".

Umění romantismu

2. listopadu 2008 v 12:46 | Vell |  Referáty..
ARCHiTEKTURA ROMANTISMU:
Romantická architektura jako svůj vlastní (originální) styl prakticky neexistuje, konkrétní podoba je pak dána slohem, ze kterého stavba vychází. Nejčastějším slohem, který býval nejdříve a nejvíce napodobován byla gotika, takovéto stavby či stavební úpravy označujeme jako novogotické. Po stavbách postavených pod vlivem romantismu se obecně řečeno požadovalo, aby navazovaly romantický pocit, že jde o staré a historicky významné stavby. Někdy se proto tento typ architektury také označuje jako historizující architektura. Některé stavby romantismu se však mohly inspirovat i jinými předměty, než historií Evropy. Architektura romantismu bývá členitá, má uvolněnou formu a často postrádá symetrii.
Tupé zakončení válcovitých věží a zubaté cimbuří gotiky do této doby patří též. Českými zástupci tohoto období jsou zámky Hluboká v jižních Čechách a Lednice na jižní Moravě v novogotickém slohu a nebo Národní divadlo v novoresančním slohu.

MALÍŘSTVÍ ROMANTISMU:
Malířství romantismu bývá plné nevšedních a tajuplných námětů ze středověkých dějin. Romantikové mohutně využívali všech druhů pohnutí, jež umožňuje představivost. A doslova posedlí byli myšlenkou na smrt. Proto je tolik vábila noc, kterou - jako mnozí jiní před nimi - považovali jako předobraz smrti.
Děj je udělán do maxima v dramatickém tahu štětce a hře světla a stínu, avšak největší důraz je kladen na obsahovou stránku díla a dosažení efektu, neklidu a dinamiky.
malují tedy pružnou dynamickou technikou a snaží se vyjádřit různé účinky atmosféry. Dalším příznakem romantismu byl únik z každodenního života do neskutečna: romantici sní o dalekých zemích a o zašlých časech, zvláště o středověku, o němž mají dosti mlhavou, nicméně však poetickou představu. Jedním ze základních rysů byl individualismus. Už neexistovala ideální krása ani antická dokonalost, vzorem už nebylo velké století, každý umělec měl možnost vytvořit nový styl.

SOCHAŘSTVÍ ROMANTISMU:
V sochařství ovlivnil romantismus především obsahovou stránku tvorby (zdůraznění složitosti psychologie a podtržením afektu.) Charakteristické rysy romantického umění je idealizace minulosti. Čerpáno bylo z tvarosloví slohových řádů minulosti, zejména ze středověku.
Sochařství se v romantismu ohlásilo na Salónu v r. 1831, především v díle Jeana du Seigneur ("Zuřivý Roland"). I když v 2. pol. 30. let byly romantické výtvory ze Salónu vyloučeny, zůstalo toto pojetí vedoucí silou sochařství.
Často se používaly reliéfní ozdoby z historických slohů a v církevním prostředí se objevovala hlavně monumentální plastika. Stále více patrnější byla snaha po věcném studiu přírody.
Sochaři se odpoutávali obtížněji z pout klasicismu, kteří uvědomujíc si nutnost řešení základních sochařských problémů obnoveným studiem skutečnosti, se nedovedli vzdát naráz vžité pracovní metody, ani pohrdnout pevným obrysem a hladkou modelací objemů. Teprve postupně se sochařský hmat uvolňoval k svobodnější práci a dopracovával se formy dbalé více pravdy než slohu.

Gotické umění

2. listopadu 2008 v 12:44 | Vell |  Referáty..
Architektura:
Základní znaky gotické architektury jsou:
-Křížová žebrová klenba
-Lomený oblouk, který představuje symbol sepjatých rukou k modlitbě
-Slabé zdi,snažící se o maximální odhmotnění stavby(o lehkost)
-Složitý vnější opěrná systém pilířů a oblouků kvůli zajištění stability
-Vertikalita, tzn., že stavby byly budovány do výšky a měly znázorňovat cestu vzhůru k Bohu

Jako stavební materiál se používal kámen nebo cihly, kterým se říkalo buchty.


Nová technika dovolila stavět nebývale vysoké prostorné budovy, do kterých vnikalo světlo velkými okny. Kostely se tedy vypínaly do výše, výrazně převyšovaly ostatní domy, měly poměrně tenké zdi, které bývaly doplněny opěrným systémem. Typickým znakem gotického stavitelství se stal lomený oblouk, jímž stavitelé uzavírali klenby oken i vchodů. Nejkrásnějšími a nejdokonalejšími gotickými stavbami jsou vysoké chrámy (tzv. katedrály), které byly pilíři rozčleněny do tří či pěti lodí. Gotická okna i dveře (portály) jsou uzavřeny lomenými oblouky. Velké stavby byly i zvenčí bohatě ozdobeny kamenickými ozdobami (fiálami, růžicemi, chrliči aj.). Také vnitřek nákladných gotických staveb byl zdoben bohatěji než dříve. Vedle maleb na stěnách se objevují i deskové obrazy a sochy ze dřeva i z kamene. K vybavení prostor patří i nádherná zlatnická a kovotepecká díla.
Gotický sloh vládl evropské architektuře dlouhá čtyři staletí a je samozřejmé, že se během té doby vyvíjel a proměňoval. Proto někdy hovoříme o tzv. gotice rané, vrcholné a pozdní, ale toto dělení samozřejmě neplatí pro různé země ve stejnou dobu. Nehledě na to, že v různých zemích se pro označování jednotlivých stupňů slohového vývoje užívá zcela odlišných názvů.V Čechách se gotika dělila na přemyslovskou (raná gotika), lucemburskou (vrcholná gotika) a vladislavskou (pozdní gotika).
Co se týče světské architektury, stavěly se kostely se hřbitovy, kamenné mosty ( Karlův most) a měšťanské domy, které byly označovány určitým symbolem kvůli lepší orientaci ( číslování domů zavedla až Marie Terezie ).
Dále se stavěly radnice, které mívaly věř s orlojem, zvonek ke svolávání konšelů, uvnitř byla zasedací síň, věznice, mučírna, kaple, před radnicí býval pranýř, tedy dřevěný nebo kamenný sloup k připoutání provinilců.
Zapomenout nemůžeme ani na hrady. Základními články hradu ve 13.století je štíhlá, obvykle válcová útočná věž v čele hradu, poslední ochrana obránců ( proto přístupná jen v prvním patře, nikoli v přízemí ), dále palác v odlehlé, nejlépe chráněné části a často i samostatná výstavná kaple. Zvláštní práce se věnovala i hradní studni nebo cisternám.

Malířství:
V období gotiky malířství ještě nebylo vnímáno jako umělecká činnost, ale jako pouhé řemeslo. Zde se pak k tomu, opět ještě připojují nedostatky, spojené se zákazem studia lidského těla.
Obličeje světců a okolo stojících mají stejný výraz a podobu. Často je používáno obrysových linií a jasných barev. Použité barvy i schématické pózy byly často symbolické a měli přiřazený zvláštní význam. Obzvláště oblíbenými barvami v obrazech s náboženskými náměty bývala modrá a zlatá. Obrazy nebyly podepisovány, ale na některých byl uveden symbol nebo začáteční písmena.
Malířství se zabývalo nejvíce freskami, nebo portréty. Freska je malba na zdi, která se dělala v ještě vlhké omítce. Fresky můžeš najít většinou v katedrálách. Autoři ve svých freskách neměli velkou možnost výběru tématu. Tehdy byly téměř vždy malovány různé biblické příběhy. Zajímavostí je, že gotický autor si svá díla nikdy nepodepisoval. Tehdy věřili, že to není nutné. Umělci totiž vytvářeli svá díla pro větší slávu Boží, ne proto, aby dosáhli slávy na zemi. A Bůh přece ví vše.
V malířství se kromě fresek objevuje malba na skle, dále pak knižní malba v ručně psaných knihách!
Sochařství:
V románské a raně gotické době socha nebyla chápána jako samostatný prvek. Většinou bývala součástí architektury. To dosvědčují bohatě zdobené fasády zvláště německých a francouzských katedrál. Ikonografický program výzdoby často nahrazoval chudým vrstvám bibli. Nové hnutí v církvi kladlo důraz na citový prožitek. To změnilo koncem 13. století i vnitřní obsah sochy - socha se stala podnětem osobního rozjímání a předmětem soukromé zbožnosti. Ocitá se uvnitř chrámu (bylo nařízeno, aby před, za a nebo nad oltářem stála socha nebo obraz světce, kterému byl chrám zasvěcen). V gotické době se velikému zájmu a úctě těší Matka Boží.Naší nejstarší dochovanou madonou je madona z Rudolfova. Socha navazuje na klasické sochařství francouzských katedrál, zejména na madonu v Remeši. Tento typ se postupně rozšířil v německých zemích, odkud se pak dostal k nám. Vyznačuje se monumentálním cítěním, klidným postojem a hmotným pojetím. Socha vznikla kolem roku 1320. O něco mladší je socha madony ze Strakonic. V této době spolu soupeří dva typy madon: madona stojící a madona trůnící.
Během 3. čtvrtiny 14. století dochází k prudké změně v názoru na sochu. Náboženský obsah ustupuje do pozadí a do popředí se dostává lidská stránka sochy. Pro měkké členění povrchu sochy nazýváme tuto fázi gotiky měkkým slohem..

V devadesátých letech 14. století patří české země tzv. krásnému slohu, který klade stejný důraz na hluboký prožitek obsahu jako na dokonalou, jemnou, zidealizovanou formu uměleckého díla. Pro postavu je typické tzv. esovité prohnutí těla a roucha bohatě členěná kaskádami záhybů. Hlavním představitelem tohoto směru u nás je Mistr Krumlovské madony. Objevuje se i nové zobrazení Panny Marie - pieta - Marie s mrtvým tělem Ježíše na klíně.
Po uklidnění poměrů v zemi se naše země otevírají pozdní gotice. Ranou fázi tohoto procesu nazýváme lámavým slohem pro ostré zalamování drapérií. Další vývoj však nemohl být navázán tam, kde byl násilně přerušen. Ohniska tvorby se přesunula do jiných míst, Čechy se staly uměleckou provincií, která přijímala nové impulsy z Nizozemí. Narozdíl od umění 14. století, umění 15. století nepatří vysoké šlechtě a hierarchii, která určovala zásadní charakter umění, ale měšťanům. Plastika tohoto období postrádá jednotného charakteru.
Pozdní gotice se těší velké oblibě typ madony - apokalyptické ženy, stojící na půlměsíci. Příkladem tohoto typu je madona z Velhartic. Další novinku představuje truchlící Panna Maria a zobrazení Smrti Panny Marie.


Románské umění

2. listopadu 2008 v 12:27 | Vell |  Referáty..

Románská architektura

V Románské architektuře se používali v různých zemích různé materiály. Dlouho přetrvávalo dřevo, které se používalo především na srubové konstrukce. Srubové konstrukce se používali jak na občanskou zástavbu a hospodářská a obytná stavení, tak i na stavbu paláců hradů a mostů. Nejtypičtějším materiálem se ale stal kámen. Kámen se používal ve dvou formách, jako kámen lomový a kámen tesaný. Lomovým kamenem jsou označovány nepravidelné kusy různých velikostí, neopracované nebo jen zhruba ke zdění přizpůsobené. Lomový kámen byl používán s velkým množstvím vápenné malty a nerovnosti kamenů byly vyrovnávány menšími kameny. Tesaný kámen je kámen kamenicky opracovaný do kvádříků a ve zdivu je zednicky provázán. Při zdění se často oba tyto způsoby spojovali. Také se občas používalo zdivo lité, v kterém se doprostřed mezi opracované kvádry lila směs lomového kamene a vápenné malty. Později se místo tesaného kamene začínali postupně používat cihly. Omítání zdiva zatím není dostatečně zjištěno,ale předpokládá se, že bylo omítáno z obou stran. V románské architektuře se používali dva typy kleneb, klenba valená a křížová. Valená klenba spočívá celým půlválcem na podélné podpoře. Někdy se na zesílení klenby přidávali příčné pásy. Původně byla valená klenba používána jen na malé rozpony, ale později byla použita i na rozpon větší. Plocha křížové klenby je rozdělena na čtyři díly úhlopříčnými oblouky, které vznikly průnikem 2 valených kleneb. Dříve byla konstruována celistvě, ale protože tento postup byl v ranném středověku skoro nemožný, začaly se nejdříve konstruovat žebra klenby a teprve potom se prsa klenby ( 1/4 klenebního pole) vyzdily lehčí vyzdívkou. Nejdříve byla používána přímá křížová klenba, kde byla výška čelních a úhlopříčných oblouků stejná. To mělo tu nevýhodu, že konstruování úhlopříčných oblouků bylo velmi obtížné a musely se jednotlivé díly konstruovat zvlášť. Tento problém nebyl u čelních oblouků, které byly půlkruhové a byly tedy všechny díly stejné.Proto se začaly dělat půlkruhové i úhlopříčné oblouky a začala se používat křížová klenba stoupající.
V románském slohu byly používány především dva typy kostelů - rotundy a baziliky. Rotundy jsou příkladem románských centrálních kostelů a původně sloužily jako kostely hradní. Rotunda mívá válcovitou loď a půl válcovité kněžiště, také nazývané apsida. Na hoře má rotunda věžičku se zvonem. Bazilika je románský většinou trojlodní podélný kostel. u baziliky platí vázaný systém, to znamená že šířka hlavní lodi je dvojnásobná, než šířka lodi vedlejší. Do baziliky vniká světlo okny, které jsou nad střechami bočních lodí. Většinou jsou klášterní nebo biskupské.
Dalšími stavbami byly kláštery, které byly v té době soběstačné. V každém klášteru byl ambit, křížová chodba, kapitulní síň, refektář (jídelna) a dominář (místnost na spaní).Normální obyvatelstvo mívalo většinou dřevěné sruby, ale kupci si občas stavěli i nákladné kamenné domy. Místo starších hradišť si panovníci stavěli opevněné hrady.

Sochařství

První významné soubory francouzského románského sochařství se objevily na začátku 12. století. V 9. a 10. století bylo totiž velmi málo památek. V karolínské době se hodně tvořilo ze slonoviny a kovu (např. miniatury). V polovině 11. století se objevovaly sochařsky ztvárněné živé bytosti.
Sochařství i malířství bylo v 11. - 13. století velmi vázáno na architekturu. Sochařství se používalo především při tesání portálů a reliéfů většinou s živočišnými a rostlinnými prvky. Dále nastal také rozvoj figurální plastiky, i když se jedná spíše o strnulé postavy s náboženskou tématikou. Materiálem pro sochy bylo především dřevo a kámen.

Malířství
Malířství bylo v té době velmi spojeno s církví, proto byly na obrazech často náměty svatých. V románském malířství ještě pořád přetrvává hieratická perspektiva (lidé na význačnějších postech byly vyobrazováni větší než normální lidé. Románský malíř měl naučený jeden typ obličeje s ním maloval jak muže, tak ženy. Proto se mužové a ženy většinou liší například jen plnovousem. Také docházelo k rozvoji nástěnné malby , frezkařství a veliký rozvoj zaznamenala také zaznamenala knižní malba.

Kultura starého řecka

2. listopadu 2008 v 12:26 | Vell |  Referáty..

Kultura starého Řecka


Architektura

Nejvýznamnějšími řeckými stavbami byly nejspíše různé veřejné stavby: lázně, tržiště a především chrámy. Chrámy se lišily hlavně tvarem podnože stavby a sloupů. Řekové měli ve své zemi také veliká divadla a sportovní stadiony, kde pořádali své proslulé Olympijské hry. Budovy byly z kamene a mramoru a zajímavých stavebních prvků, například zdobené štíty, krásné vlysy, měli mnoho římsy. Nejznámějšími prvky starého Řecka jsou však určitě sloupy, které se skládaly z několika kamenných částí. Můžeme odlišovat tři druhy sloupů, které stavěly jednotlivě různé řecké národy: dórský, jónský a korinthský. Dórský sloup je ze všech nejstarší a má také nejméně zdobných částí - je nejjednodušší. Zato nejmladší korinthský sloup je celý nazdobený listy a květy z rostliny akant. Nejznámější řecké chrámy jsou Parthenón v Akropoli, Artemidin v Efesu (7 divů světa), Diův v Olympii a Apollónův v Delfách.

Malířství
O řeckém malířství se toho moc neví. Řekové malovali na budovy jako většina národů té doby, však nejvíce zachovalých maleb najdeme na vázách, takzvaných amforách. Tam se také nachází neopakovatelný řecký druh malby: oranžové postavy na černém podkladě (existovaly i černé postavy na oranžovém podkladě). Řekové také tvořili mozaiky, které se zachovali do dnešní doby. Zobrazováni byli především řečtí bohové a hrdinové (Hérakles, Perseus), ale dají se najít i výjevy z normálního života.

Sochařství
Sochařství ve starém Řecku bylo na velmi vysoké úrovni. V sochách však vyobrazovali pouze ideální lidi. To znamená mladé, svalnaté a krásné! Řekové zobrazovali na svých sochách hlavně své bohy, hrdiny a sportovce. Hodně na nich usilovali o zachycení přesného pohybu. To se uplatňovalo hlavně právě u těchto sportovců, kteří představovali řecký idol kalokagathia (vzdělávání po duševní i fyzické stránce). K takovým sochám patří například Diskobolos od významného sochaře Myróna. Jasně největší a nejznámější z řeckých sochařů je však Feidiás. Tento skvělý výtvarník je autorem například Parthenónu - největšího chrámu v celém Řecku. Feidiás dále vytvořil obří sochu Athény vykládanou zlatem a slonovinou, nebo neméně velikou sochu Dia v Olympii, která se řadí mezi 7 divů světa.

Umění Egypta

2. listopadu 2008 v 12:26 | Vell |  Referáty..

EGYPT A JEHO UMĚNÍ


Malířství- I přesto, že v Egyptě malovali jen z profilu a neznali perspektivu bylo toto umění velice zajímavé a jedinečné. Egypťané používali velice výrazné a jasné barvy. Nejčastěji modrou, zelenou, červenou a žlutou. Na obrazech lidí a bohů zvýrazňovali většinou oči. V Egyptě se obrazy malovaly na různé zdi, sloupy a nebo jako na výzdobu Egyptských chrámů.






Sochařství- Egypťané využívali sochařství asi stejně jako malířství. Zobrazovali věci kolem sebe- nejčastěji asi zvířata. Při zobrazování lidí dělali Egypťané většinou malé nebo velké sochy. Ty malé byli součástí pohřební výbavy a ty velké nazývané kolosy, byli většinou jako výzdoba chrámů.

Sfinga, to je asi nejtypičtější sochou. Je to ležící socha s tělem lvice a hlavou člověka. Sfingy byly většinou obrovské ,ale našli se i malinké.




Archytektura- Asi nejtypičtější stavbou pro Egypt jsou pyramidy. Je to jeden ze sedmi divů světa. Pyramidy jsou vlastně hrobky pro bohaté(mocné) panovníky. První pyramidu nechal postavit panovník Džoser. Také je zajímavá Rachefova pyramida, kterou hlídá sfinga.



Jan Evangelista Purkyně

2. listopadu 2008 v 12:23 | Vell |  Referáty..

Jan Evangelista Purkyně (18. 12. 1787 -28. 7. 1869)



Český přírodovědec, filosof a národní buditel. Stal se profesorem fyziologie nejprve ve Vratislavi, a potom i v Praze.


Studoval hlavně anatomickou stavbu buněk a tkání, jejich činnost a vývojové procesy ve vajíčku. Napsal vědecké práce v mnoha oborech biologie, studoval např. zákonitosti vidění (po něm nazvány Purkyňovy obrázky), mikroskopické složení rostlin, kůže, žláz, zubů, chrupavky, nervů, srdce a formuloval též roku 1839 buněčnou teorii. Některé jeho další objevy byly nazvány jeho jménem, např. změna světlosti barev v šeru Purkyňův jev, nervové buňky v malém mozku Purkyňovy buňky, Purkyňova vlákna v srdci atd. Zavedl termín protoplazma (celkový obsah buňky).

Založil přírodovědecký časopis Živa, spoluzaložil Časopis lékařů českých a Spolek českých lékařů. Založil první fyziologický ústav na světě ve Vratislavi (1837) a druhý v Praze (1851). V obou těchto městech byl profesorem.

Usiloval o přetvoření Musea království českého na Výchovný a vědecký ústav a o zřízení Národní akademie jako vrcholné vědecké a kulturní instituce. Byl také významným českým vlastencem a poslancem českého zemského sněmu. Velmi usiloval o prosazení českého jazyka ve vědecké práci, aby informace z vědy byly přístupné širokým vrstvám lidí.


Závěr

Jan Evangelista Purkyně byl velkým českým přírodovědcem a lékařem. Byl mnohostrannou osobností světové vědy a medicíny, osobností, která významně zasáhla do politických a kulturních dějin české společnosti 19. století. S jeho dílem a odkazem se vyrovnávaly, vyrovnávají a budou vyrovnávat celé generace českých přírodovědců, lékařů, filozofů a historiků. V Ústí nad Labem máme nyní Univerzitu J.E.Purkyně.

(Pro zajímavost : jeho syn je slavný český malíř Karel Purkyně ).

Ohleně mého bogu_

2. listopadu 2008 v 12:20 | Vell |  Různě..
Ahoj!:-* Takže sem prosím pište vaše nápady,otázky a připomínky ohledně TOHOHLE blogu,ok? A taky hlasujte v anketě... Čau..